MLADÝM TECHNICKÉ OBORY NEVONÍ. CHTĚJÍ AŽ 30 TISÍC MĚSÍČNĚ A PRÁCI V KANCELÁŘI.

Představy českých vysokoškoláků o jejich budoucím zaměstnání příliš nekorespondují s potřebami trhu práce. Zatímco zájem o studium humanitních oborů na vysokých školách rok od roku stoupá, technicky vzdělaných absolventů je nedostatek.

Pro tisíce žáků středních škol nastává období, kdy se musí rozhodnout pro svou budoucí profesi. Jen zlomek z nich si vybere technický obor. Většina mladých touží být spíše ekonomy nebo manažery. V Česku přitom chybějí lidé napříč technickými obory.„Technické obory studuje kolem 35 procent středoškoláků, pokud se rozhodnou ve studiu pokračovat, zájem o technické obory a informační technologie má už jen 22 procent z nich. Na žebříčku popularity obsazují první příčky manažerské, ekonomické a humanitní obory. Přitom největší šance na trhu práce mají absolventi právě technických a IT oborů,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.

IT patří v Česku k nejlukrativnějším oborům – průměrná měsíční mzda absolventů Českého vysokého učení technického v Praze se pohybuje kolem 35 tisíc korun. Odborníků je ale právě v tomto oboru nedostatek. V Česku by se jich uživilo dvakrát tolik. „Nezájem o technické obory je obecně možné připsat tomu, že řada studentů je má spojené s nižším finančním ohodnocením. Studenty také neláká manuální nebo fyzicky náročná práce, přednost dávají kancelářím. Zažité dogma nízkého platu však už dávno neplatí. Nedostatek pracovních sil v technických oborech nutí firmy zvyšovat zaměstnancům platy a zlepšovat pracovní podmínky. Naopak největší potíže najít práci ve svém, nebo alespoň příbuzném oboru mají absolventi humanitních škol,“ popsala Martina Látalová, obchodní ředitelka společnosti AC JOBS.

Podle průzkumu personální agentury AC JOBS téměř 70 procent vysokoškoláků věří, že budou pracovat v oboru, který vystudovali. „Řada vysokoškolských studentů už pracuje během studia, průměrně si vydělají kolem 7,5 tisíce korun za měsíc. V 84 procentech se jedná o brigády, pouze pět procent studentů nepracuje vůbec. Celkem 22 procent vysokoškoláků pracuje mimo obor. Problémem potom je, že na pracovní pohovory týkající se jejich oboru tak chodí uchazeči s prakticky nulovou praxí. Přitom právě pracovní zkušenosti získané už během studia jsou důležité pro 66 procent firem,“ upozornila Olga Hyklová.

Nejvyšší průměrný plat na světě očekávají Švýcaři. Jejich představy o nástupním platu překračují 140 tisíc korun měsíčně. Čeští vysokoškoláci jsou v porovnání s nimi skromní, nástupní plat jim stačí ve výši od 25 do 30 tisíc korun. „Požadavky Švýcarů na nástupní plat se mohou zprvu zdát přemrštěné, vzhledem k vysokým životním nákladům a pouze tříprocentní nezaměstnanosti jde ale o zcela reálné představy. Zajímavé je, že očekávání švýcarských studentů zůstává i po pěti letech od nástupu do zaměstnání takřka na stejné úrovni. Naopak čeští vysokoškoláci jsou ochotni začít s nižším nástupním platem, ale chtějí, aby rostl,“ řekla Martina Látalová.

Zasloužíte si kariéru, kterou budete milovat...

Získejte vše, co potřebujete k vybudování kariéry, která vám přináší radost a vzrušení.