Peklo v práci. S šikanou v zaměstnání má zkušenosti každý pátý Čech

Když se řekne šikana, většina lidí si vybaví školní chodbu, partu pubescentů a bezmocného spolužáka. Jenže ponižování, zesměšňování a vyčleňování z kolektivu nekončí posledním zvoněním. Své oběti si nachází i mezi dospělými – v kancelářích, na poradách i ve výrobních halách. Výsledkem může být ztráta sebevědomí, psychické vyčerpání i vyhoření.

Šikana na pracovišti: jak ji poznat a kdy začít jednat

Ranní porada, při které vás šéf před ostatními zesměšní. Důležité informace, které se k vám opakovaně nedostanou. Kolegové, kteří s vámi přestanou komunikovat. Pokud se podobné situace vracejí a do práce chodíte se strachem z dalšího ponížení, je čas začít je řešit.

Šikana v zaměstnání může začínat nenápadně. Uštěpačnou poznámkou, zpochybňováním schopností nebo vynecháním z komunikace. Člověk si zpočátku říká, že má nadřízený špatný den nebo že jde jen o dočasné napětí v týmu. Když se ale podobné chování opakuje, může postupně ovlivnit jeho sebevědomí, pracovní výkon i zdraví.

Kdy už nejde jen o konflikt nebo kritiku

Neshody patří do každého pracovního kolektivu. Stejně tak může nadřízený upozornit na chybu nebo požadovat lepší výsledky. Samotná kritika proto ještě neznamená šikanu. Podstatné je, jakou má podobu, zda se opakuje a jestli dlouhodobě míří na konkrétního člověka.

„Každý pracovní kolektiv občas řeší konflikty, rozdílné názory nebo kritiku pracovního výkonu. To samo o sobě šikanou není. Varovným signálem je především opakované ponižování, zesměšňování, záměrné znevýhodňování nebo vyčleňování konkrétního zaměstnance z kolektivu,“ vysvětluje Gabriela Hansliková, ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Mezi projevy, kterým je potřeba věnovat pozornost, patří například:

  • veřejné shazování a osobní útoky,

  • soustavné zpochybňování schopností zaměstnance,

  • zadržování informací potřebných k práci,

  • zadávání objektivně nesplnitelných úkolů,

  • záměrné vyčleňování z komunikace a týmového dění,

  • opakované znevýhodňování bez věcného důvodu.

Důležitý je vždy kontext. Jedna nepovedená porada a dlouhodobé cílené ponižování jsou odlišné situace.

Když za šikanou stojí nadřízený

Ozvat se proti kolegovi bývá obtížné. Ještě složitější situace nastává, pokud nevhodné zacházení přichází od člověka, který rozhoduje o vaší mzdě, úkolech nebo profesním růstu.

„Šikana od nadřízeného bývá obzvlášť závažná, protože vedoucí rozhoduje o pracovních úkolech, hodnocení, odměňování i dalším profesním rozvoji zaměstnance. Ten se pak často bojí ozvat, protože má obavu, že se situace ještě zhorší,“ upozorňuje Petr Hykel, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.

Zaměstnanec se může snažit situaci zvládnout větším nasazením. Pracuje déle, pečlivěji kontroluje každý detail a doufá, že si lepšími výsledky získá uznání. Pokud je ale problém v chování nadřízeného, samotné pracovní úsilí ho nevyřeší.

Co dělat, když se vás šikana týká

Prvním krokem je zachytit konkrétní situace. Při řešení problému pomůže popsat, co se stalo, kdy a za jakých okolností.

„Základem je nepodceňovat opakované incidenty a začít si je dokumentovat. Zaměstnanec by si měl zaznamenat datum, průběh události, přítomné osoby a případné následky. Vhodné je obrátit se na personální oddělení nebo vyšší vedení,“ doporučuje Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs.

Pomoci může tento postup:

  1. Zapisujte si konkrétní události. Uveďte datum, průběh situace a případné svědky.

  2. Uchovejte si související komunikaci. Například e-maily se zadáním úkolů nebo zprávy, které dokládají popisované chování.

  3. Obraťte se na člověka, který může situaci řešit. Podle fungování firmy to může být personalista nebo vyšší nadřízený.

  4. Sledujte, zda přichází skutečná změna. Vedle příslibu řešení je důležité i to, zda nevhodné chování ustává.

Pokud firma o problému ví a dlouhodobě ho neřeší, je namístě zvážit další pracovní možnosti.

Odchod ze zaměstnání není profesní selhání

Rozhodnutí odejít bývá těžké. Roli hrají finanční závazky, nejistota i obavy, zda bude jinde lépe. Po dlouhodobém zpochybňování navíc člověk může přestat věřit vlastním schopnostem.

„Pokud firma o šikaně ví a není ochotna ji řešit, zaměstnanec by neměl mít pocit, že musí za každou cenu vydržet. Vždy je podstatné si uvědomit, že změna zaměstnání kvůli nevhodnému zacházení není profesní selhání,“ zdůrazňuje Vladimíra Marková.

Při hledání nové práce má smysl věnovat pozornost také budoucímu nadřízenému a fungování týmu. Ptejte se, jak se řeší chyby, jak probíhá zpětná vazba a proč je pozice otevřená. Vedle náplně práce a mzdy jsou právě tyto okolnosti důležité pro každodenní spokojenost.

Pro firmy je šikana také problém náboru

Nevhodné chování jednoho vedoucího může znehodnotit úsilí celého náborového týmu. Firma získá nové zaměstnance, investuje do jejich zaučení, ale lidé po čase znovu odcházejí.

„Firmy někdy investují nemalé prostředky do náboru, nabízejí zajímavé mzdy a benefity, ale přesto jim zaměstnanci opakovaně odcházejí. Pokud je důvodem nevhodné chování konkrétního manažera nebo špatná atmosféra v týmu, sebelepší nábor situaci nevyřeší,“ říká Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.

Opakované odchody z jednoho týmu proto stojí za pozornost. Stejně jako podněty zaměstnanců, kteří upozorňují na ponižování nebo nerovné zacházení. Pro firmu je zásadní, aby lidé věděli, na koho se mohou obrátit, a měli důvěru, že se jejich zkušeností někdo bude zabývat.

Respektující pracovní prostředí se pozná i podle toho, jak firma reaguje, když se objeví problém. Zda ho přehlíží, nebo začne řešit.