Jižní Morava zklamala. Má málo zeleně, hodně odpadu a nebezpečné silnice

Na štíru s ekologií, mezi netolerantními lidmi a navíc s obavami o svou bezpečnost. Tak vypadá odvrácená tvář jižní Moravy, alespoň podle srovnávacího celorepublikového průzkumu Místo pro život. Mezi všemi kraji se umístila až na desátém místě. Naopak nejlépe se žije v Praze.

Výzkum analytické agentury Datank hodnotil desítky kritérií v osmi hlavních oblastech.

 Jihomoravský kraj nejvíc propadl v sekci ekologie. „Především kvůli nízkému podílu zeleně a chráněných krajinných oblastí, nízké recyklaci odpadu a velké produkci podnikového odpadu. Pokud jde o podniky, tak se situace oproti loňsku navíc ještě zhoršila, stejně jako ve výši investic do životního prostředí,“ vysvětluje PR specialista Místa pro život David Pavlát.

 Předseda Dětí Země by v žebříčku krajů dal jižní Moravě dokonce až místo dvanácté.

 „Kraj je stále bohužel postižen obrovskými plochami zemědělské půdy s minimem rozptýlené zeleně, remízků, stromořadí a vodních prvků. Také stále zoufale chybí vyhlášení CHKO Soutok a ani ke splnění porevolučního slibu na snížení hladiny třetí novomlýnské nádrže aspoň o 85 centimetrů nedošlo,“ hodnotí Miroslav Patrik. Navrhovaná CHKO Soutok zahrnuje oblast lužních lesů při dolních tocích řek Moravy a Dyje.

 I Mojmíru Vlašínovi z Ekologického institutu Veronica vadí, že je na jihu Moravy málo zeleně. „Jihomoravský kraj má nejnižší zalesněnost a podíl stromové a keřové zeleně. Právě stromová zeleň může nejlépe vyrovnávat pokračující periody horka a sucha,“ zdůvodňuje.

 Chráněných oblastí je dost, říká krajský radní

 Proti výtkám se ale ohradil krajský radní pro životní prostředí Miroslav Kubásek. Podle něj je metodika výzkumu zavádějící, autoři totiž zemědělskou půdu nepovažují za zelenou plochu. I chráněných oblastí je podle něj v kraji dost.

 

Jak obstála jižní Morava

Plusy

  • atraktivita vysokých škol (2. příčka)
  • úspěšnost u státních maturitních zkoušek (3. příčka)
  • hodně kulturních akcí (2. místo)
  • dostatek bazénů a koupališť
  • dobrá síť a vybavenost knihoven
  • třetí nejvyšší průměrné mzdy, velmi nízká konkurence na pracovním trhu

 

Minusy

  • ekologie, málo zeleně a CHKO
  • nízká recyklace odpadu a hodně podnikového odpadu
  • málo investic do životního prostředí
  • vysoký počet úmrtí na silnicích
  • druhá nejnižší objasněnost trestných činů v ČR
  • nižší počet policistů
  • občanská společnost a tolerantnost

 

„V Jihomoravském kraji je 344 maloplošných zvláště chráněných území a to jej řadí těsně za Jihočeský kraj na druhou příčku. Jejich celková výměra je čtvrtá nejvyšší mezi kraji. Je tu i 196 evropsky významných lokalit, což znamená bezkonkurenčně první místo mezi kraji,“ ohradil se Kubásek.

 I jemu ale vadí velká produkce odpadů v podnicích, pomoci má právě dokončovaný projekt Cirkulární sken. Ten vytipuje hlavní odvětví (třeba dopravní průmysl, zemědělství, sociální služby), která mají potenciál ve snižování dopadů na životní prostředí, a v organizacích pak zavede konkrétní opatření.

 Sáhnout do svědomí by si ale měl každý jednotlivý Jihomoravan, který v průměru vytřídil za rok 2016 pouze 41,1 kilo odpadu a asi 10 kilogramů kovů. „Průměrná výtěžnost v republice byla 44,8 kilogramu odpadu a téměř 11 kilogramů kovů. V tomto srovnání je sice Jihomoravský kraj pod průměrem, nicméně třeba papír a čiré sklo se třídí nadprůměrně,“ podotkla mluvčí obalové společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová.

 Kraj má podle průzkumu také mezery v bezpečnosti. „Počet úmrtí na silnicích je velmi vysoký, objasněnost trestných činů druhá nejnižší v ČR. Tomu neprospívá ani oproti ostatním krajům nižší počet policistů,“ prezentuje výsledky Pavlát.

 Zabodovaly dobré školy i vyšší mzdy

I krajská policejní mluvčí se pozastavila nad metodikou průzkumu – podle ní je třeba se na statistiky dívat z dlouhodobějšího hlediska. Na silnicích letos zemřelo 61 lidí, loni 51, jenže ještě rok před tím to bylo 86 osob. „Z dlouhodobého průměru nejde o extrém a jižní Morava nevybočuje,“ míní Štěpánka Komárová.

 A dodává, že třeba objasněnost trestných činů je dána demograficky – v zalidněném Brně se stala více než polovina skutků. Faktem je, že jihomoravské policii aktuálně chybí 59 lidí, hlavně ve speciálních útvarech. Hned v lednu jich ale nastoupí 25.

 Naopak v některých ohledech jižní Morava zazářila. Například se pyšní druhou nejvyšší atraktivitou vysokých škol a třetí nejlepší úspěšností u státních maturit. Je to dáno i jejich koncentrací a širokým spektrem. Podle nezávislého konzultanta ve školství Miloslava Hubatky jsou ale i jihomoravské základní školy a dokonce i předškolní zařízení na velice dobré úrovni.

 Lidé v kraji si také mají kde užít svůj volný čas, jižní Morava obsadila druhé místo v počtu kulturních akcí, má rovněž hodně bazénů a koupališť a dobrou sít a vybavenost knihoven.

Jsou tu také třetí nejvyšší průměrné mzdy, konkurence na pracovním trhu je velmi nízká a zejména mladí lidé se nemusí o práci bát, protože podíl nezaměstnaných do 24 let je nejnižší v zemi. „Počet evidovaných absolventů škol je v kraji letos nejnižší v historii sledování od roku 1993,“ přiblížila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

 V podstatě jisté místo tady mají hlavně „ajťáci“. Podle manažerky brněnské personální agentury Advantage Consulting se Brnu přezdívá Silicon Valley, protože tu v posledních letech vyrostlo podobné centrum počítačového průmyslu a inovativních technologií.

„Hlavní silou, která pohání brněnský technologický boom, jsou technologické parky, které nemají jinde v tuzemsku konkurenci. V Brně pracuje přes 15 tisíc pracovníků v IT a každý rok přibývají stovky dalších. IT specialistů by se uživilo třikrát tolik,“ podotkla Marcela Vyskoková.

Autor: Markéta Dušková

Zdroj: https://brno.idnes.cz/jizni-morava-pruzkum-misto-pro-zivot-malo-zelene-hodne-odpadu-nebezpecne-silnice-ggy-/brno-zpravy.aspx?c=A171216_371155_brno-zpravy_krut

Zasloužíte si kariéru, kterou budete milovat...

Získejte vše, co potřebujete k vybudování kariéry, která vám přináší radost a vzrušení.